Proč se zabývat něčím takovým, jako je notoricky známá problematika vakcinací psů a koček?

Jako ve všech oborech lidské činnosti došlo v posledních zhruba 20 letech k významnému pokroku ve znalostech o fungování imunitního systému zvířat. Současně se změnila nákazová situace v zemích, kde se systematicky provádí dlouhodobě vakcinace psů a koček, změnila se kvalita používaných očkovacích látek a jinak je odbornou i chovatelskou veřejností nahlíženo na možný výskyt nežádoucích reakcí po provedeném očkování.

V letech minulých se z očkování stal v řadě případů rutinní zákrok, který nebral v úvahu individuální potřeby zvířete, ale podle hesla „jedenkrát ročně pro všechny stejně“ byly aplikovány všechny dostupné vakcíny. Z úkonu se tím vytratil medicínský přístup postavený na solidním vyšetření celkového zdravotního stavu a nebyly respektovány různé životní podmínky, využití zvířete ani další faktory ovlivňující riziko infekce.

Ve snaze optimalizovat vakcinační schémata a s přihlédnutím k uvedeným skutečnostem byla při Světové asociaci veterinárních lékařů (WSAVA) vytvořena Odborná skupina pro vakcinační doporučení (OSVD) za účelem sestavení globálně aplikovatelných zásad pro očkování psů a koček.

Tato odborná skupina definovala základní onemocnění, proti kterým je nezbytné očkovat všechny psy a kočky bez ohledu na okolnosti. Mezi tyto neopomenutelné vakcinace /core vaccines/ u psů patří ochrana proti psinkovému viru, psímu adenoviru a parvoviru. U koček do této skupiny je zařazena ochrana před virem panleukopenie koček, kočičímu kaliciviru a herpes viru. V oblastech s výskytem vztekliny je i tento virus zařazen do této skupiny.

Další onemocnění, proti kterým lze očkovat, mají své opodstatnění pouze v případě, že v dané oblasti existuje zvýšené riziko onemocnění specifickou infekcí (non-core vaccines). / parainfluenza psů, bordeleloza, borelióza, leptospiroza, influenza psů, komplex virové leukemie koček, chlamydiové infekce koček/.

Skupina rovněž definovala onemocnění, proti kterým se vakcinovat nedoporučuje (not recommended). Jedná se o infekce, u kterých nelze vědeckými metodami prokázat účinnost, resp. oprávněnost imunoprofilaxe. (coronavirové onemocnění psů, infekční peritonitida koček, virová imunodeficience koček).

Skupina pro vakcinační doporučení (OSVD) uvádí, že protilátky získané od matky z mateřského mléka výzmaně ovlivňují účinnost většiny očkovacích látek. Doporučuje se proto štěňata i koťata očkovat třikrát s tím, že poslední vakcinační dávka je podána po dovršení 14-16 týdnů věku. Po takto provedené vakcinaci přetrvávají protilátky i několik let (týká se core-vaccines).

OSVD důrazně doporučuje veterinárním lékařům a klientům každoroční kontroly zdravotního stavu, které mohou zahrnovat očkování proti vybraným nákazám (non core vaccines), protože délka imunity těchto očkovacích látek trvá 1 rok nebo i méně. Definována byla i vakcinační doporučení pro útulky.

Výrazně zestručněno podle informací v: Veterinární klinika, 4/2011, ročník 8, Veterinární klinika 4/2012, roč. 9.

P.S.: Na našem pracovišti shledáváme uvedená doporučení OSVD smysluplnými. Zejména zásadu, že vakcinace je pouze součástí pravidelné každoroční kontroly zdravotního stavu. Klientům doporučujeme individuální vakcinační schémata s přihlédnutím k věku, využití a nákazové situaci v místě pobytu jejich psů a koček.