Hnisavý zánět dělohy Tisk

Do naší ordinace byla přivedena 12letá fena kokršpaněla s tím, že  asi týden odmítá potravu, má průjem a dnes měla v trusu i krev.

 

Fenka byla vyšetřena. Shledali jsme, že je v horším výživném stavu, byla neklidná při manipulaci. Tělesná teplota byla zvýšená na 39,4 °C, na teploměru ulpíval žlutý hlen s krví , zadní část těla byla znečištěna trusem, shledány byly příznaky dehydratace. Břicho nebylo možné vyšetřit pohmatem, protože fena projevovala bolestivost a zatínala břišní svaly. Ve tkáni  mléčné žlázy byl nalezen nádor.

Okamžitě jsme vyšetřili krev: nález svědčil pro sníženou funkci kostní dřeně /anemie/, zvýšené množství bílých krvinek a zvýšené hodnoty alkalické fosfatázy a krevních globulinů.


Provedli jsme vyšetření ultrazvukem /sono/: močový měchýř byl  středně naplněn, střeva, játra a slezina byly bez patologického nálezu. Viditelné  byly rozsáhlé duté útvary naplnění hyperechogenní tekutinou v střední a zadní části břicha.

Diagnoza: I přes to, že majitel neuváděl výtok z pohlavních orgánů, podle ultrazvukového vyšetření a rozboru krve byla stanovena diagnoza – hnisavý zánět dělohy, neboli pyometra.


Léčba: Vzhledm k věku a pokročilému stavu onemocnění byla u feny zahájena infusní terapie /kapačka/ jako příprava na operaci, antibiotická a podpůrná léčba. Do druhého dne se fena zlepšila – začala jíst a pít, průjem přetrvával.

Majitel souhlasil s operací – vyjmutí změněné dělohy a vaječníků.

Průběh narkozy a operace byl bez komplikací, pooperační kontrola proběhla za 24 hodin, stehy po operaci byly vyjmuty po 10 dnech. V současné době je fenka bez komplikací.

Komentář: S hnisavým  zánětem dělohy se setkáváme častěji u nekastrovaných fen, které nikdy neměly štěňata. Děloha, která u zdravé feny má průměr asi tužky je při tomto onemocnění zvětšená, plná husté tekutiny/obr.1/. Primární příčinou tohoto onemocnění je hormonální prucha, často spojená s výskytem cyst na vaječnících /obr.2/.

Onemocnění je život ohrožující.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1                                                            Obr. 2

 

 

Autor článku: MVDr. Ivan Soukup